Moc pozdravujeme maminky, tatínky a naše kamarády v Řenčích a v okolí. A jak dnes bylo ?
Cestou od vlaku na penzion nás trochu provázel vítr a sněhové vločky. Kolem 10. hodiny jsme se ubytovali, a protože jsme měli do odjezdu autobusu na sjezdovku chvíli času, využili jsme ho na školní vyučování. Ve 12 hodin na děti čekalo sladké překvapení od maminky Lukáška Malého, která dětem napekla palačinky. Mňam, moc děkujeme. Tým tatínků ( bagážisti- jak se sami označili) nám přistavil auto s lyžařským vybavením a my jsme, pouze s batůžky, vyrazili ski busem na Špičácké sedlo. K tomuto okamžiku jen přidávám několik nejčastějších vět, kteří dospělí slyšeli - "Prosím obout boty". "Mám si vzít kuklu, nebo čepici?" Kde mám pytel od lyží?" Máme si brát pití?"..... Noo, první den.
Na svahu si naši instruktoři rozdělili děti do skupin dle jejich lyžařských dovedností. A už to frčelo.
Když jsme se při dojezdu u pomičky ptali na zážitky, všechny děti byly nadšené, spokojené. " Je to výborné". Všem to šlo.
Zasněžené svahy, příjemný horský vzduch, upravená, téměř prázdná sjezdovka, ochotná obsluha u pomičky, včetně našich milých, nápomocných a všem známých instruktorů - to jsou slova, které se pojí k dnešnímu dni.
Po návratu z lyží na penzion jsme se ještě chvíli učili, zpívali. Po večeři si děti také vymyslely názvy pokojů pro vyhodnocování úklidu. Víte, ve kterém spí ti vaši ? : Pokoj č. 3 - U 4 holek, Pokoj č. 7 - Rychlé šipky, Pokoj č. 4 Ohniví draci. Pokoj č. 5 Pochativa rýba Pokoj č. 2 Bomboni. Pokoj č. 1 Jabadabadů. Všechny pokoje při večerní kontrole pořádku získaly plný počet bodů, aby ne... však na výherce čeká na konci pobytu pěkná odměna. Pokud jste s dětmi večer telefonovali, jistě víte, že k jídlu jsme měli výborný hovězí vývar, bramborovou kaši s vepřovou kotletkou. První dojem nás dospěláků - Vaří výborně !!
Tak zase zítra.